Věta nese víc, než co je v ní vysloveno.
Každé tvrzení stojí na předpokladech, které jeho autor nevyslovil. Některé jsou banální, jiné nesou skutečnou váhu argumentu. Přečtete si větu "konečně se začínáš chovat rozumně" a přijali jste, aniž byste si toho všimli, že doposud jste se tak nechoval.
Výroková analýza rozebere text na jednotlivá tvrzení a tyto skryté vrstvy vypíše. Co je tvrzeno, co je předpokládáno, co z toho plyne. Jakmile jsou předpoklady na papíře, dají se probrat jeden po druhém: přijmout, odmítnout, nebo ukázat, že si navzájem odporují.
V tom je rozdíl mezi pocitem, že s argumentem něco není v pořádku, a schopností ukázat na místo, kde se rozpadá.