Občas se v našem životě dá něco do pohybu úplně nenápadně.
Neurčitý pohyb změny
Neurčitě popisuje „občas“, „něco“ i děj, který se má dát „do pohybu“, aniž uvádí jeho podobu, čas nebo konkrétní okolnosti. Nelze proto spolehlivě posoudit, co se má měnit.
Věci, které byly dlouho samozřejmé, najednou samozřejmé nejsou.
Neurčitý popis změny
Chybí upřesnění, které „věci“ se změnily, co pro ně znamenalo být „samozřejmé“ a jak dlouhé období označuje slovo „dlouho“. Neurčitost neumožňuje obsah změny konkrétně posoudit.
Otázky, které jsme si dřív nepokládali, se nám vkrádají do mysli.
Neurčité otázky
Pojem „otázky“ ani časový údaj „dřív“ neupřesňují jejich obsah nebo období, k němuž se srovnání vztahuje. Neurčitost brání konkrétnímu posouzení, jaké otázky se mají objevovat.
Můžeme cítit, že tak, jak vše doteď fungovalo, už to dál nejde, ale zatím nevidíme, co se rodí.
Neurčité fungování věcí
Výraz „vše doteď fungovalo“ neupřesňuje, čeho se fungování týká ani v čem už „to dál nejde“. Bez konkrétní situace nebo projevu nelze obsah tohoto pocitu spolehlivě posoudit.
Co se s námi děje ve chvíli, kdy ještě nerozumíme tomu, co se vlastně mění?
Neurčitě popsaná změna
Pojmy „co se s námi děje“ a „co se vlastně mění“ neurčují, jaká konkrétní změna ani jaké prožívání jsou míněny. Bez bližšího vymezení nelze obsah otázky přesně posoudit.
… přeskočena 1 věta …
Málokdy si prostě sedneme a začneme poctivě a do hloubky přemýšlet.
Neurčitá četnost úvahy
Neurčuje „málokdy“ konkrétní četnost ani období a „poctivě a do hloubky“ nestanoví pozorovatelná kritéria. Chybí konkrétní případy či jiná opora, podle nichž by šlo zobecnění spolehlivě ověřit.
… přeskočena 1 věta …
Je potřeba jít do práce, postarat se o děti, zaplatit složenky, zařídit všechno, co zrovna hoří.
Neurčitý rozsah úkolů
Výraz „všechno, co zrovna hoří“ nevymezuje, které konkrétní záležitosti jsou naléhavé ani podle čeho se jejich naléhavost určuje. Tím zůstává rozsah požadovaného jednání neurčitý.
A je to vlastně přirozené.
Neurčitý odkaz
Neupřesňuje, co přesně označuje „to“ ani podle jakého hlediska je to „přirozené“. Hodnocení tak zůstává neurčité.
Věcem, které jsou naléhavé nebo nutné, věnujeme většinu své pozornosti.
Neurčitě vymezená pozornost
Neurčitě vymezuje rozsah „většinu své pozornosti“ i kritéria „naléhavé nebo nutné“. Bez konkrétního měřítka, situací nebo opory nelze obecné tvrzení o tom, čemu je pozornost věnována, spolehlivě ověřit.
Některé procesy jsou ale mnohem tišší.
Neurčité vymezení
Neupřesňuje, které „procesy“ jsou míněny ani vůči čemu jsou „mnohem tišší“. Bez konkrétnějšího vymezení nelze rozsah tvrzení spolehlivě posoudit.
… přeskočena 1 věta …
Jen v nás občas zanechají zvláštní pocit, že něco už není tak, jak bývalo.
Neurčitý pocit
Neurčitě označuje „občas“, „zvláštní pocit“ i „něco“, aniž uvádí četnost, podobu pocitu nebo to, co se změnilo. Tvrzení proto nelze konkrétně posoudit.
Ani tam, ani zpátky
V této fázi většinou nevíme, co máme dělat.
Neurčitá situace
Neupřesňuje, jaká „fáze“ je míněna ani co konkrétně zahrnuje „co máme dělat“. Takto nelze určit, v jaké situaci a jaké jednání má být nejasné.
Rádi bychom, aby věci dávaly smysl a my věděli, na čem jsme a co nás nejspíš čeká.
Chybějící konkrétnost
Neupřesňuje, které „věci“ mají dávat smysl ani co konkrétně znamená „věděli, na čem jsme“ a „co nás nejspíš čeká“. Neurčitost těchto výrazů neumožňuje určit, jaké poznání nebo budoucí okolnosti jsou míněny.
Je přirozené, že si chceme co nejrychleji udělat jasno a vyřešit tak svůj tísnivý pocit, že se něco musí stát.
Neurčitá nutnost změny
Neurčuje, co se má stát, ani v jaké podobě či kdy; spojení „něco musí stát“ proto nelze konkrétně posoudit.
Jenže některé věci potřebují čas, aby mohly dozrát, a ukazují nám, jak složité mnohdy je vyznat se sám v sobě.
Neurčitý obsah tvrzení
Výrazy „některé věci“ a „mnohdy“ neurčují, o jaké konkrétní věci ani jak často jde. Metafora „dozrát“ také nepopisuje, jaký ověřitelný proces či změna má nastat, takže tvrzení nelze přesně posoudit.
Pro začátek totiž stačí, že jsme si toho vůbec všimli.
Neurčitý předmět všimnutí
Zájmeno „toho“ neupřesňuje, čeho konkrétně si měli všimnout. Bez vymezení konkrétní změny, pocitu nebo situace nelze sdělení spolehlivě posoudit.
… přeskočena 1 věta …
Jeden den máme pocit, že už je rozhodnuto.
Neověřený pocit
Uvádí pocit, že „už je rozhodnuto“, aniž by naznačoval, z čeho tento závěr vychází nebo jak by jej bylo možné ověřit.
Víme, proč bychom měli odejít, a připadá nám, že nemá smysl dál čekat.
Neurčité důvody odchodu
Neuvádí, proč bychom měli odejít, ani co konkrétně znamená, že „nemá smysl dál čekat“. Bez těchto důvodů a časového rámce nelze naléhavost odchodu posoudit.
Druhý den se podíváme na stejnou situaci a najednou vidíme všechno, co bychom odchodem ztratili.
Neurčené ztráty
Výraz „všechno, co bychom odchodem ztratili“ neupřesňuje, o jaké ztráty jde ani v čem by spočívaly. Bez této konkretizace nelze rozsah ani význam uvedených ztrát posoudit.
Podobné to bývá i ve vztazích nebo v jiných životních oblastech.
Neurčité oblasti
Neupřesňuje, které „jiné životní oblasti“ má na mysli ani v čem je v nich situace „podobná“. Vágnost omezuje možnost tvrzení konkrétně posoudit.
Chvíli nás něco táhne jedním směrem, za chvíli druhým.
Neurčitý směr pohybu
Neurčitě popisuje, co „něco“ táhne a jaké jsou „jedním směrem“ a „druhým“ směry. Bez jejich konkrétního určení nelze posoudit, čeho se proměnlivost týká.
Postupně se tak začnou ozývat naše různé části.
Neurčité označení částí
Pojem „naše různé části“ neupřesňuje, jaké konkrétní vnitřní postoje, pocity či podněty označuje. Bez tohoto vymezení zůstává tvrzení vágní a nelze přesně posoudit jeho obsah.
Jedna připomíná všechno, co je známé, bezpečné a na čem nám záleží.
Neurčitý obsah
Pojmy „všechno“, „známé“, „bezpečné“ a „na čem nám záleží“ neupřesňují, jaké konkrétní věci zahrnují. Neurčitost znemožňuje obsah tohoto připomínání přesně posoudit.
Druhá nás táhne k něčemu novému.
Neurčitý směr
Neurčitě označuje „něco nového“, aniž by upřesňovalo, o jakou změnu nebo možnost jde. Tato vágnost znemožňuje obsah tvrzení konkrétně posoudit.
Pak se ozve strach, že uděláme chybu.
Neurčitá chyba
Neurčuje, jakou „chybu“ by bylo možné udělat ani v jaké konkrétní situaci. Tím zůstává obava neurčitá a nelze ji blíže posoudit.
Nebo zvědavost, co by se mohlo stát, kdybychom se přece jen odvážili.
Neurčitý možný následek
Spojení „co by se mohlo stát“ neupřesňuje, jaký následek se zvažuje. Hypotetická možnost tak zůstává vágní a nelze ji konkrétně posoudit.
Najednou je toho tolik, že se přestáváme orientovat.
Neurčitý rozsah
Chybí určení, čeho je „tolik“ a v jakém rozsahu. Výraz „tolik“ neumožňuje množství ani obsah tohoto zatížení konkrétně posoudit.
Nevíme, co je vlastně podstatné.
Neurčitě vymezená podstata
Označuje „co je vlastně podstatné“ bez kritérií, situace ani konkrétních možností, takže není jasné, čeho se nejistota týká. Současně „Nevíme“ uvádí neověřitelný stav vědění bez opory v konkrétních zjištěních.
… přeskočeny 2 věty …
Sám teď vlastně úplně nevím, kdy si dávám čas a kdy se už něčemu vyhýbám.
Neurčené rozlišení jednání
„Úplně nevím“ spolu s neurčitým „něčemu vyhýbám“ neuvádí, čeho se vyhýbání týká ani podle čeho se odlišuje od dávání si času. Bez konkrétní situace nebo projevu nelze toto rozlišení ověřit.
Můžu si říkat, že něco potřebuje dozrát, ale taky se prostě můžu jen bát udělat další krok.
Neurčité dozrávání
Ponechává „něco potřebuje dozrát“ bez určení, co má dozrát, podle čeho by to bylo poznatelné ani v jakém časovém rámci. Tím nelze obsah tohoto důvodu konkrétně posoudit.
… přeskočeny 3 věty …
Přece jen se ale můžeme o něco opřít.
Neurčitá opora
Výraz „o něco“ neupřesňuje, o jakou oporu má jít. Bez jejího vymezení nelze posoudit konkrétní obsah tohoto sdělení.
… přeskočeny 2 věty …
Dívat se na stejnou situaci z různých stran.
Neurčité perspektivy
Spojení „z různých stran“ neupřesňuje, jaké konkrétní pohledy mají být na situaci uplatněny. Neurčitost omezuje možnost posoudit, co má doporučené nahlížení zahrnovat.
Prožívat ji pokaždé trochu z jiného místa v sobě.
Neurčité vnitřní místo
Výraz „trochu z jiného místa v sobě“ neupřesňuje, o jaké vnitřní hledisko jde ani jak se má prožívání konkrétně změnit. Zůstává proto vágní a nelze podle něj postup posoudit.
Sám se snažím nedělat důležitá rozhodnutí ve chvíli, kdy jsem ovlivněný silnou emocí.
Neurčitý osobní postup
Uvádí osobní postup bez opory, kterou by bylo možné z věty ověřit. Pojmy „důležitá rozhodnutí“ a „silnou emocí“ navíc nevymezují, podle jakých konkrétních kritérií se posuzují.
Dávám si čas a vlastně kultivuju určitý odstup, který mi pomáhá vidět jasněji.
Neurčitý odstup
Neupřesňuje, co znamená „určitý odstup“ ani podle čeho se pozná, že díky němu lze „vidět jasněji“. Chybí konkrétní podoba odstupu i měřítko této jasnosti.
… přeskočena 1 věta …
Občas si představuji různé scénáře a zkouším se do nich vcítit.
Neurčitá četnost scénářů
Neurčitě vymezuje četnost slovem „občas“ a obsah označením „různé scénáře“. Bez konkrétnějšího určení nelze zjistit, jak často a jaké představy jsou míněny.
Něco ve smyslu: jaké by to bylo, kdybych se pro jednu z cest rozhodnul.
Neurčitá volba
Odkazuje na „jednu z cest“, aniž by upřesňovalo, mezi jakými možnostmi se rozhoduje. Tato neurčitost neumožňuje konkrétně posoudit obsah dané úvahy.
… přeskočeny 3 věty …
Když si věnujeme dostatek pozornosti, někdy se nám prostě rozsvítí.
Neurčitá míra pozornosti
Neurčitě vymezuje, co znamená „dostatek pozornosti“, ani podle čeho by se tato míra dala poznat. Obrat „rozsvítí“ také nespecifikuje, jaké konkrétní poznání nebo změna má nastat.
Uvidíme souvislost, která nám předtím unikala, či si ujasníme, jaké první krůčky učinit… Když dostanou prostor různé části nás samých, může se postupně začít vynořovat něco, co na začátku vůbec nebylo vidět.
Neurčitý obsah změny
Neurčitě označuje „něco“, co se má postupně „vynořovat“, aniž uvádí, o jaký obsah nebo projev jde. Nelze proto posoudit, co přesně předtím nebylo vidět.
A někdy z toho nakonec vyplyne i rozhodnutí.
Neurčitý výsledek
Výrazy „někdy“ a „z toho“ neurčují, kdy ani z jakých konkrétních okolností má rozhodnutí vyplynout. Neurčitost omezuje možnost posoudit popsanou souvislost.
Můžeme si třeba uvědomit, že vlastně nemusíme odejít z práce, ale že stačí změnit postoj.
Neurčitá změna postoje
Výraz „změnit postoj“ neupřesňuje, jaký postoj by se měl změnit ani v čem by tato změna konkrétně spočívala. Bez této konkretizace nelze posoudit, jak má být uvedená alternativa k odchodu z práce naplněna.
Já si třeba letos poprvé řekl, že přes prázdniny nebudu skoro vůbec pracovat, abych byl s novým školním rokem čerstvý a odpočatý.
Neurčitý rozsah práce
Neurčuje, jaký konkrétní rozsah práce znamená „skoro vůbec pracovat“. Bez vymezení nelze posoudit, kolik práce má být omezeno.
… přeskočena 1 věta …
Nebo člověku může dojít, že fantazie o jiném partnerovi vede k otázce, jestli nám nechybí větší svoboda, která nemusí být vázaná čistě na vztah.
Neurčitá svoboda
Pojem „větší svoboda“ ani dovětek „nemusí být vázaná čistě na vztah“ neupřesňují, jakou svobodu, v čem nebo vůči čemu má jít. Neurčitost proto neumožňuje obsah této otázky konkrétně posoudit.
Celým srdcem
Čím větší prostor dokážeme dát všem našim aspektům, tím víc se do našeho rozhodování může promítnout celá naše zkušenost.
Neurčité vymezení pojmů
Neurčitě vymezuje „všem našim aspektům“ i „celá naše zkušenost“, aniž by upřesňovalo, co tyto souhrnné pojmy zahrnují. Není tak zřejmé, jaký konkrétní prostor má být dán ani co se má do rozhodování promítnout.
… přeskočena 1 věta …
Tišší a plašší části nás samých.
Neurčité vnitřní části
Výrazy „tišší a plašší části“ neurčují, jaké konkrétní prožitky, postoje či projevy označují. Bez dalšího vymezení zůstává jejich obsah vágní.
… přeskočena 1 věta …
I to, co v nás zatím jen nezřetelně dozrává pod úrovní vědomé volby.
Neurčitý vnitřní proces
„něco“, co má „nezřetelně dozrávat“ „pod úrovní vědomé volby“, není blíže určeno konkrétním obsahem, projevem ani okolností. Neurčitost proto brání posoudit, co přesně má být předmětem sdělení.
… přeskočena 1 věta …
V procesu rozhodování se můžeme potkat se vším, co k našemu životu patří.
Neurčitý rozsah
Neurčuje, co konkrétně zahrnuje „vše“ ani co má „k našemu životu patřit“. Bez vymezení jednotlivých oblastí nebo obsahů nelze rozsah tohoto tvrzení přesně posoudit.
… přeskočena 1 věta …
A třeba až po čase zjistíme, že se něco posunulo.
Neurčitě popsaná změna
Výrazy „až po čase“, „něco“ a „posunulo“ neurčují časový rámec ani to, co se mělo změnit. Bez této konkretizace nelze sdělení přesně posoudit.
… přeskočena 1 věta …
Přihlásit přes Google